Věci_shop
Logo
Po - Pá 9:00-16:00
0 Ks
za 0 Kč
V nákupním košíku nemáte vloženo žádné zboží
Potřebujete s něčím poradit? Náš team je vám k dispozici
Nakupte ještě za 1 000 Kč a máte dopravu zdarma

Potřebujete poradit?

Ondřej Šindler - jednatel
+420 770 194 812 Po - Pá 9:00-16:00

Nejhezčí období roku je tu

                                                            Co to jsou Vánoce?

Stromeček, ozdobená okna, nebo dárky? Tyto všechny náležitosti k Vánocům patří, ale začněme od začátku. Slovo Vánoce nejspíš pochází z německého Weihnachten, což se dá volně přeložit jako svaté noci. Nebo lépe - světit noc.

Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista a každý rok si připomínáme vlastně jeho narozeniny. V dějinách lidstva to byla tak zásadní událost, že od Kristova narození počítáme náš letopočet. Vánoce začínají 25. prosince a končí 11. ledna na Křest Páně. Hodně křesťanů slaví Vánoce po staru, to znamená až do Hromnic (2. ledna), kdy se slaví svátek Uvedení Páně do chrámu.

Slavení vánočních svátků je spojeno s mnoha tradicemi a zvyky. Ty navazují na předkřesťanské svátky zimního slunovratu. Oslavě narození předchází čtyřtýdenní období očekávání a půstu zvaným advent. Poslední den adventu se nazývá Štědrý den (24. prosince).

 Na štědrý den se tradičně strojí vánoční stromek a lidé usedají k tradiční štědrovečerní večeři. Večeře ještě spadá do období adventu, proto jídla předkládaná jsou postního charakteru. Rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát (jídlo z ryb proto, že to bylo jídlo chudých a apoštolů). Po večeři se nadělují dárky.

Den vrcholí nocí narození Páně, kdy se při půlnoční bohoslužbě předčítá evangelijní oddíl z Bible o narození Ježíše a zpívají se koledy o narození Božího syna. Nejznámější koledou u nás je Narodil se Kristus Pán, je až neuvěřitelné, že text pochází z roku 1505 a od té doby je nezměněn. Tato koleda je tak zvaný hymnus a vždy se při ní stojí. 

Protože žijeme na území, kam křesťanství přinesli bratři Cyril a Metoděj před více než tisíci lety, tak i v občanském kalendáři jsou dny 24., 25., 26. 12. státním svátkem a asi není nikoho, kdo Vánoce neslaví.

Po Štědrém dnu následuje Boží hod vánoční (25. 12.) a druhý svátek vánoční (26. 12.), což je svátek sv. Štěpána, kdy bylo tradicí chodit po koledě a navštěvovat příbuzné a známé. Na 28. 12. připadá svátek Mláďátek, vzpomínka na nevinné děti povražděné na příkaz krále Heroda poté, co se dověděl o narození Ježíška

                                                 VÁNOCE A VÁNOČNÍ ZVYKY
Advent
Adventus = přicházející. Od tohoto latinského výrazu je odvozen název
předvánočního období zvaného advent. Doba čtyř týdnů před Vánocemi,
která představuje období čekání na příchod narození Božího syna Ježíše
Krista. Pro středoevropské země se současně pojí s obdobím začínající
zimy.
K počátku adventu patří jeden zvyk – zažíhání adventního věnce. Adventní
věnec má čtyři svíce, každá představuje jednu neděli do Štědrého dne.
Každou neděli se rozsvěcí další a další svíčka, až o poslední adventní neděli
zazáří všechny. Tento krásný symbol má svou doloženou historii začínající
v 18. století v Německu. 

SV. BARBORA
Svátek sv. Barbory je 4. prosince. V tento den si domů neseme „Barborku“,
větvičku třešně, která ve vodě do Vánoc vykvete. Dříve se věřilo, že pokud
větvička rozkvete, bude v domě svatba. Děvčata je proto pečlivě opatrovala
vložené do vody, schovala je obvykle do chléva, kde byla nejstálejší teplota.
Navíc je postřikovala vodou nabranou do úst, aby účinek byl zcela osobní a
voda měla správnou teplotu. Pokud větvička vykvetla, dívka měla
v následujícím roce naději na svatbu.  

MIKULÁŠ
Svátek sv. Mikuláše je 6. prosince. Mikuláš se narodil roku 280 v Řeckém
Patrasu a zemřel okolo roku 342. Byl biskupem v Myře v Lýkii na
jihozápadě Malé Asie. Den jeho smrti, 6. prosinec, se stal oslavovaným
svátkem, který slaví děti i dospělí. Mikuláš byl v legendách jako přítel dětí,
ochránce manželů, patron námořníků a vězňů. Mikuláše na jeho pouti k
dětem doprovázejí andělé a čert. Mikuláš děti obchází a obdarovává den
předem – 5. prosince. Tento svátek patří k vrcholům adventních zvyků.
U nás má Mikuláš podobu dobrosrdečného patrona, který je dodnes
zobrazován jako stařec s bílým plnovousem. Doprovází ho – anděl
(zosobnění dobra) a čert (démon zla). Mikuláš je díky legendám oblečen
jako skutečný biskup s berlou v ruce. 

Koledy
Koleda je píseň, ale i dar, který koledník dostává. V koledách se vzpomíná
na narození Ježíška, ale také se v nich vyslovují přání všeho dobrého
v nastávajícím roce. Koledovat se chodilo na druhý svátek vánoční – na
Štěpána (26. prosince). První zprávy o koledách a jejich názvy v Čechách
pocházejí z roku 1462. 

Jmelí
Jmelí je symbolem štěstí v novém roce. Roste v korunách stromů. Lidé si ho
doma zavěšují ke stropu, aby pod ním mohli procházet nebo se líbat. 

Vánoční zvyky a pověří
O vánocích a zejména o Štědrém dnu se od nepaměti věří, že má tajemnou
moc, s jejímž přispěním se dá budoucnost nejen předvídat, ale může se i
ovlivnit.
- Rozkrajování jablka – komu tvoří jaderník hezkou pravidelnou
 hvězdičku, bude dlouho živ a šťasten. Kdo má křížek, brzy zemře.
- Barborky – na svátek sv. Barbory (4.12.) se utrhnou třešňové
 větvičky, kterými se vyzdobí pokoje. Dříve dívky dávaly větvičkám
 jména chlapců a věřily, že se vdají za toho, čí větvička rozkvete.
- Patky od vánoček – která dívka sebere o vánocích devět patek od
 vánoček, do roka se vdá.
- Házení střevícem – dívka se zády otočí ke dveřím a hodí střevíc přes
rameno. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, dívka se vdá.
- Lichý host – nikdy se nedávejte zvát do rodiny, kde byste o Štědrém
 večeru byli lichými. Nevěstí to nic dobrého.
- Louskání ořechů – když začínáte u stolu louskat ořechy, první čtyři
 prozradí, jaké je vaše zdraví. Jsou-li jádra pěkná bílá, je všechno v
 nejlepším pořádku. Jsou-li načernalá, znamená to nemoc a všechna
 čtyři jádra černá znamenají smrt.
- Šupiny z kapra – dávají se pod talíř, nebo do peněženky, aby se tě
držely v příštím roce peníze. Někde dávají i koruny.
- Čočka – večeří se čočka, aby se člověka držely peníze.
- Lití olova – ze vzniklého obrazce se hádá, jaká bude budoucnost.
- Sedm hrnečků – pod každý hrneček se vloží jeden symbol. Peníz
znamená bohatství, uhlí signalizuje nemoc, prsten svatbu nebo aspoň
lásku, hřebínek varuje před nedostatkem, šáteček věští cestu, chléb
štěstí a dudlík miminko. Pak stačí, když si zavážeme oči, zamícháme
hrnečky a jeden si zvolíme. Tímto zvykem se hádala budoucnost.
- Pouštění svíček – svíčky se pouští v ořechových skořápkách po vodě
v nějaké nádobě. Komu odepluje svíčka ode všech nejdál, tak se
dostane také od rodiny nejdále – na školu, odcestuje…
- Zapalování františků a purpury.
- Věšení jablek, mrkví, oříšků na stromy v lese pro zvířata.
- Zlaté prasátko – pokud se drží celý den půst, uvidí člověk večer zlaté
prasátko.
- Věšení adventních věnců – adventní věnce mají čtyři svíčky, které
symbolizují čtyři neděle před vánocemi.
- Ovazování vánočního stolu – nohy vánočního stolu se ovazovaly
provazem nebo řetězem, aby rodina zůstala při sobě.
- Líbání pod vánočním jmelím. 

 

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Nepropásněte novinky, akce a slevy!
Můžete se kdykoli odhlásit.

U nás můžete platit těmito kartami a i přijímáme e-platby

Platební bránu spravuje společnost GoPay

                    Platba Trisbee

Fakturujeme pomocí iDoklad   

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku.

QR kod Věci do domu

 

 

Hodnocení obchodu na Zboží.cz
Věci_eShop 2020-2021
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.
160do0c TEFqQ2xnREFsZDlnMG9qWFRVeTcvTCs2cGJoYVFGWmx4aTRwcmdZK2JkTXFLMnhtNmFodGcyZ0l3dG5xWnhUZg